Speciální Czech Wood Geocoin z kolekce příroda České republiky.

Druh CWG: Smrkový suk

Název kolekce: Příroda České republiky

Při odlovech keší a geocachingových výpravách se můžeme v naší krásné přírodě setkat s velmi zajímavými zástupci fauny i flóry. Tato série Czech Wood Geocoin nám má připomenout, ukázat či něco zajímavého říci o našich spolucestovatelích, kteří nás při odlovech sledují či doprovází nebo které můžeme na našich dobrodružných výpravách za keškami v přírodě potkat či spatřit.

Výr velký – Bubo bubo

Charakteristika:

Výr velký je naše nejznámější a největší sova. Výr je velký a mohutný pták a jedna z největších sov. Samice výra je těžší než samec a má také větší rozpětí křídel.Délka těla výra je 59 až 75 cm. Rozpětí křídel má výr zhruba 160 až 188 cm. Hmotnost samce výra se pohybuje v rozmezí 1500 až 2800 g. Samice váží mezi 1750 až 4200 g. Výr má na hlavě výrazné pohyblivé chvostky připomínající ouška. V souvislosti s jeho velikostí jde o poměrně jednoznačný určovací znak. Celé tělo pokrývá jemné, jakoby nadýchané, poměrně dlouhé hnědoskvrnité peří. Na zádech je tmavší a hustší s výraznější kresbou, na břiše světlejší. Nohy s prsty jsou opeřené až po drápy. Zbarvení je značně proměnlivé, obecně svrchu žlutohnědé s tmavohnědými skvrnami, na břiše světlejší odstín téhož s výraznými podélným tmavým skvrněním a jemným příčným mramorováním. Zbarvení úspěšně plní ochrannou funkci (mimikry), neboť během dne výr splývá s prostředím, ve kterém odpočívá po nočním lovu. V oblasti krku a okolo zobáku je peří světlejší až bílé. Duhovka je ohnivě oranžová. Mláďata jsou porostlá zprvu jemným žlutobílým prachovým peřím, po opeření mají matnější zbarvení a kresby. Stejně jako ostatní sovy létá velmi tiše a střídá mávavý let s plachtěním. Právě díky peří je vynikajícím a vražedně tichým letcem. Výr je věrný svému hnízdišti.

Potrava:

Výr loví za soumraku, často už před západem slunce. Jeho kořistí jsou například myši nebo krysy. Výr patří mezi dravce. Potrava je převážně složena z malých obratlovců, jako jsou hraboši a jim podobní, výr také loví například ryby. Při lovu využívá především svůj výborný sluch. Nejčastěji výr loví ráno při východu slunce a také hlavně večer při západu slunce.

Rozmnožování a život:

Výr hnízdí na svém hnízdišti, které je ve skalních stěnách v březnu a v dubnu, na vejcích sedí zhruba 35 dní. Vlastní hnízdo si nikdy nestaví, raději obsadí opuštěná hnízda dravců. Výr hnízdí v podhorských a horských oblastech až do výšky 1000 metrů n. m., ve výklencích nebo na částečně krytých římsách ve skalách a skalních útesech, případně v, ve zříceninách. Výr je věrný jednomu hnízdnímu místu, které si vybral ke hnízdění. Tímto místem bývá často kotlina vyhloubená na zemi nebo například na skále. Velmi výjimečně si výr vybere dutinu stromu. Hnízdo jako takové si výr nestaví. Hnízdí jednou do roka. V průběhu sezení na vejcích sameček samičku krmí. Na vejcích sedí celou dobu samička. Zhruba po pěti týdnech se vyklubou mláďata, která jsou po dobu dalších 5 až 6 týdnů krmena na hnízdě. Letuschopná jsou zhruba po devíti týdnech. I po vylétnutí jsou dále ještě mláďata nějaký čas krmena.

Výskyt:

Výra velkého můžeme spatřit téměř v celé Evropě (kromě Britských ostrovů, severozápadní Francie a severní Skandinávie). Výr se vyskytuje také v severozápadní Africe (středomořské oblasti Alžírska a Maroka) a ve značné části Asie (mimo severních a jižních oblastí). V České republice hnízdí na většině území, hlavně ve středních polohách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. V letech 1973 až 1977 byla celková početnost odhadnuta na 400 až 600 párů a v období let 1985 až 1989 na 600 až 950 párů. Při sčítání v období let 2001 až 2003 byly početní stavy odhadnuty na 600 až 900 párů.