Speciální Czech Wood Geocoin z kolekce příroda České republiky.

Druh CWG: Smrkový suk

Název kolekce: Příroda České republiky

Při odlovech keší a geocachingových výpravách se můžeme v naší krásné přírodě setkat s velmi zajímavými zástupci fauny i flóry. Tato série Czech Wood Geocoin nám má připomenout, ukázat či něco zajímavého říci o našich spolucestovatelích, kteří nás při odlovech sledují či doprovází nebo které můžeme na našich dobrodružných výpravách za keškami v přírodě potkat či spatřit.

Ježek západní – Erinaceus europaeus

Charakteristika:

Délka těla ježka činí 190 až 310 milimetrů, ocas dosahuje délky 18 až 43 milimetrů. Zadní tlapky mají délku 35 až 51 milimetrů. Ježek západní dosahuje v dospělosti hmotnosti 260-1300 gramů, je tak o něco větší než jeho blízký příbuzný ježek východní. Na světlé hlavě má zpravidla tmavou kresbu ve tvaru písmene V. Také na břiše, které je světlejší než boky, bývá podélný pruh, který ale může u některých jedinců chybět. Ostny mají tmavo-bílé pravidelné pruhy. Ježek na jaře a v létě hýří aktivitou a na podzim a zimu se ukládá do svého pelíšku ke spánku. U nás se ježkové ukládají k zimnímu spánku nejčastěji v říjnu. Přes toto období spánku se jeho tělesná teplota pohybuje kolem 5^oC. Na jaře se tělesná teplota ježka zvýší na 35 až 37^oC a ježci se probouzejí ze spánku.

Potrava:

Ježek je všežravec, avšak dává přednost převážně živočišné stravě. Ježek se nejčastěji živí bezobratlými živočichy, mezi které patří slimáci, žížaly, různí brouci či jiný další hmyz. Nejraději má žížaly, stonožky Glomeris marginata a Tachypodoiulus niger nebo zástupce čeledi střevlíkovitých Carabus nemoralis. Občas se přiživuje i žábami, malými hlodavci nebo plody. Potravu vyhledává díky velmi vyvinutému čichu. I když od dětství známe obrázek ježka s jablíčky na bodlinách, rostlinnou stravu jako semena a plody požírá spíše výjimečně.

Rozmnožování a život ježka:

Ježek se rozmnožuji jedenkrát či maximálně dvakrát do roka. Po 31 až 39 dnech březosti přivádějí samice první mláďata na svět většinou kolem poloviny června, druhé pozdní vrhy se rodí v září nebo v říjnu. Ve vrhu bývá od dvou až do devíti mladých ježků, průměrná velikost vrhu je mezi 4 až 5 mláďaty. Mláďata přicházejí na svět slepá a holá. Váží 80 gramů a měří asi 7 cm. Samice pečuje o potomstvo zhruba dva měsíce. Samostatnosti dosáhnou ježkové zhruba při hmotnosti čtvrt kilogramu. Ježek dospívá ve věku 9 až 10 měsíců. V zajetí se může ježek dožít věku až zhruba 10 let, v přírodě v průměru 5 až 6 let.

Výskyt:

Vyskytuje se téměř na celém území České republiky. Obývá území od nížin až po 800 m n. m., výjimečně jej můžeme spatřit až 1 100 m vysoko. Ježek žije na okrajích lesů, pasekách, v křovinách, v parcích a zahradách nebo samozřejmě také ve městech a městských parcích.

V Evropě je výskyt ježka od Finska, střední Skandinávie a britských ostrovů po jih Pyrenejského poloostrova a Itálii, východní hranice areálu běží ze severozápadu evropské části Ruska přes západní Polsko, naše území do západního Slovinska, také je známý z některých středomořských ostrovů (Korsiky, Sardinie, Elby, Sicílie a dalších).

Rozdíl mezi ježkem západním a ježkem východním:

Na našem území žijí dva druhy ježků: ježek západní a ježek východní. Na území České republiky se objevuje ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus roumanicus). Přestože na první pohled vypadají stejně nebo dost podobně, při pozornějším pohledu pozná i laik, že jde o dva druhy. Jedná se o ježka západního a ježka východního. Oba dva druhy můžeme potkat téměř na celém našem území. Ježek západní má na břiše srst tmavší, hnědavou, ježek východní pak spíše bílou. Dalším viditelný rozdíl je v bodlinách. Ježek západní má bodliny uhlazené jedním směrem a stejnoměrně tmavo-bíle pruhované. Ježek východní je světlejší, menší a má více rozježené a neuspořádané bodliny, nepravidelně pruhované a má jich asi jen 6000, tedy zhruba o 1000 méně než ježek západní, který má přibližně 7000 bodlin. Ježek západní je větší, má tzv. brýle - tmavé chlupy táhnoucí se od čumáku a kolem očí, na břichu má podélnou tmavou skvrnu, bodliny směřují dozadu a jejich zbarvení je pravidelně pruhované. Jedná se o nápadné rozlišovací znamení obou druhů, jejichž hranice výskytu probíhá právě u nás. V České republice se oba druhy ježka mísí a vyskytují se pospolu prakticky po celém našem území. K oddělení obou druhů došlo podle zoologů v důsledku dob ledových. Tehdy ledovec rozdělil evropskou populaci ježka na dvě skupiny, které se pak začaly vyvíjet samostatně.